Asi všichni vědí, že hry jsou důležitou součástí našich životů. To platí jak pro děti, tak pro dospělé. Je však pravdou, že obě skupiny si vybírají odlišné hry. Tento posun je dán celkovým vývojem, především pak mozku. Většinou tak platí, že začínáme od jednoduchých her a postupujeme ke složitějším. Čím se ale konkrétně ty dětské liší od těch dospělých?
V první řadě je zde toho, alespoň z pohledu dospělého člověka, v sázce méně. Zatímco u dospělých se často hraje o peníze, u dětí nic takového nemáme. Ty obvykle hrají pouze pro zábavu, zatímco dospělý člověk chce často za výhru něco hmatatelného.
Dále jsou, jak již bylo řečeno, složitější. To je dáno nejen již výše zmíněným rozdílem ve vývoji a schopnostech mozku, ale také v tom, že dospělý člověk má leckdy zkrátka mnohem raději výzvy. Máme mnohem lepší pocit, pokud vyhrajeme náročnou hru, než když máme vítězství v podstatě zadarmo. To u dětí není – těm leckdy spíše na vítězství záleží na tom, aby se při hře bavily.
U dospělých se také čím dál častěji objevují sázky. Mnohem více je totiž motivuje, pokud mohou hrou něco získat. Často ani nezáleží na tom, co získají, i když například finanční částka je více motivující. Důležitá je, že mají takovou možnost, a že si tuto výhru mohou skutečně zasloužit.
To je poměrně známý psychologický fenomén, který je využíván nejen v marketingu, ale také v podstatě k vytvoření závislosti, například provozovateli sázek a jiných hazardních her. To je ostatně také důvod, proč se jich nemohou zúčastnit děti – ty by totiž byly vůči tomuto typu manipulace mnohem náchylnější.
Na druhou stranu je pravda, že typicky dětské hry by dospělého člověka nebavily. Jsou totiž příliš jednoduché a nepřináší žádnou výzvu – a ta je při hraní důležitější, než bychom si mohli na první pohled myslet. Podle toho bychom si také měli vybírat.